♥Děkuji Vám za všechno co pro mě děláte♥A že sem chodíte ;)

Další fotky z Prahy..=))

13. dubna 2006 v 14:11 | Milášínek-Leňulka =) |  Fotky z rozhovorů,koncertů,udílení cen atd..
Sen srdéček (pre)pubertálních divaček televizních hitparád došel 11. dubna naplnění. "Absolutní senzace roku 2005" Tokio Hotel převálcovala 25minutovým koncertem pražský klub Futurum. Producentský tým z Hamburku odvedl dobrou práci, leč pár detailů mu uniklo...
Od odpoledne postávaly před klubem davy nedočkavých fanynek, věkový průměr 13,5, a vyhlížely své idoly, poslouchaly u otvorů na odvětrávání dunění basy ze zvukové zkoušky a ječely při průjezdu každého auta. Začátek koncertu byl ohlášený na sedmou večerní, v tu dobu bylo Futurum ještě neprodyšně uzavřeno, situaci kontrolovala jen parta securities a zdravotníků. Odhadem o půl osmé byl dav vpuštěn zadním východem "katakombami" za velkého povyku ("to je snad někde ve sklepě!") dovnitř. Nasardinkovat se na hrazení, sem tam si zopakovat kouzelnou formulku "ich liebe dich!" a donekonečna řvát "Billééééé", a neuvědomovat si, že v němčině se jaksi neskloňuje...
Na blogískách věnovaných Tokiáčům se to jen hemží miláškama, ale v prvních řadách koncertu se hnal tak akorát dobytek, v mačkanici a konkurenci jde láska stranou. Po několika vzruších, kdy technici ladili kytary, konečně v osm hodin zhasla světla a ohlušující řev uvítal za mikrofonem Libora Boučka, který uvedl "hvězdy rádiových a televizních hitparád", které přijely odehrát speciální šestipísňový koncert pro 300 vyvolených, ale slibují se co možná nejdříve vrátit.
Do tmy a vystupňovaného řevu nastoupila čtyřčlenná chlapecká skupina a spustila Freunde bleiben. Bill cenil zuby v profesionálním úsměvu, Tom nedbale pohazoval kytarou, Gustava nebylo za bicími skoro vidět a Georg se, jako vždy, tvářil nepřístupně. Po prvním songu Bill odložil svou bílou bundu a jal se komunikovat s publikem: "thank you very much! also und jetzt werde ich deutsch sprechen...", následovala omluva, že jeho angličtina není dost dobrá, a proto to na nás bude během večera zkoušet ve své mateřštině.
Producentský týme z Hamburku: ano, to je v pořádku, dokonce je to chvályhodné, protože to ve fanynkách podpoří jejich touhu učit se další cizí jazyk kromě angličtiny, leč bylo by vhodné Billa poučit o tom, že průměrná česká fanynka nestíhá rozumět mluvenému projevu v cizí řeči v běžné rychlosti, navíc když řečník svůj proslov hojně prokládá frázemi.
Následoval pilotní singl Durch den Mosun, aneb "ten, který za to všechno může". Bill odhodil ostych a kromě srdcervoucích gest nakláněl mikrofon k publiku a to se docela obstojně snažilo zpívat. Jen kdyby to nevypadalo, že se koncert zbytku kapely prostě netýká, každý si hraje sám pro sebe, upoceně se snaží nějak znít, ale celkový dojem je žalostný. Z reprobeden lezlo cosi, co by člověk u normální kapely nazval "syrové", u Tokio Hotel pak "nudné". Při Schrei pak dostaly hlasivky přítomných opět zabrat, text je snadný, a tak nebyl problém zařvat si.
Kapela sice oznámila, že v závěsu odehraje předposlední píseň večera, ale z výše uvedených důvodů, problémů s porozuměním, nikdo z publika moc neprotestoval. Bill ještě přihodil informaci, že se jedná o aktuální singl Rette mich, který už v Německu vyšel a my se ho u nás zajisté také brzy dočkáme. Tom usedl na židličku s akustickou kytarou na klíně a Tokio Hotel spustili baladickou písničku, na které je nejzajímavější příslušný videoklip, kdy se ve vzduchu vlající Bill snaží konkurovat Keanu Reevesovi v Matrixu. Naživo nám bohužel takový artistický kousek nepředvedl.
Tokio Hotel vyklidili pódium, světla se rozsvítila, opět zhasla a Fututum se topilo v absolutním tichu. Ptám se kolegy: "co je? proč netleskaj?", odpovídá mi: "asi nikdy nebyly na koncertě...". Po chvíli se dav neudrží a začne skandovat střídavě "Tokio, Tokio" a "my chceme Tokio" a kluci se vracejí na pódium se slovy "to je super, hrajem v Praze poprvé a dokonce přidáváme!" Odehráli ještě Jung und nicht mehr jugendfrei a zmizeli definitivně. V sále opět hrobové ticho. Po celých 25 minutách a 5 odehraných písničkách bylo tedy po všem. V devět se před klubem konala ještě autogramiáda. Okolo chodili cizinci, nevěřícně kroutili hlavami nad pištícím davem i vzájemně se objímajícími slečinkami se slzami v očích...
Kámošky si stěžovali že nikde nejni vidět Tomísek..Tak tady ho máte-Katy a Zdeni...=)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jeda jeda | 13. dubna 2006 v 20:26 | Reagovat

Škoda že sem tam nebyla :(

2 billinka billinka | 17. dubna 2006 v 18:43 | Reagovat

jéé a ja to plopáásla to je smula

3 NIKOL NIKOL | 12. května 2006 v 12:35 | Reagovat

MÁM VÁS MOC MOC RÁDA HLAVNĚ

BILLA BILL JE PROSTĚ HEZKEJ

4 NIKOL NIKOL | 12. května 2006 v 12:37 | Reagovat

BIIL JE MOC HEZKEJ A JÁ SE LOUČÍM

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama