♥Děkuji Vám za všechno co pro mě děláte♥A že sem chodíte ;)

Handicap-14

25. března 2007 v 22:06 | RoCK.DeViL |  ""FF-Handicap""
Vnímám kolem sebe to ticho....
Jak strašně bych teď chtěla otevřít oči,ukázat všem že žiju.Slyším hlasy..stále se přibližují.Někdo pláče..Mami.Chtěla bych křičet.Nemůžu
vůbec nic,cítím se tak bezmocná,jak tu nehybně ležím,co se stalo???Najednou byla všude hrozná tma..a...pak to děsivé ticho.
--Tom--
Už je to týden,proč se mi neozvala?Copak je pořád ještě naštvaná kvuli těm vlasům?Ts,taková hloupost,..Vesnu by mě nenapadlo že ji to tak vezme....
Ani mobil mi nebere.Omluvil bych se,zapoměli bychom na to...Jen ji chci zase vidět,je to snad zločin?
--Já--
Hlasy umlky,všude se rozhostilo zase to deprimující ticho..cítím se tak....tak....
--Tom--
Ležím na posteli,ještě pořád tomu nemůžu uvěřit..Uvidím ji vůbec ještě?Po tváři se mi skutálí slza.
Dva týdny jsme nebyli v kontaktu,tak jsem se rozhodl se stavit k ní domů...pak....Nebyla doma.Je to moje vina...Kdybych tam k čertu neměl ty pitomé skalpy.Do hajzlu s vlasama.
"Tome,měl bys něco sníst."Stará se Bill,který se ani neobtěžoval se zaklepáním a vešel mi do pokoje s talířem kde ležely dva chleby s pomazánkou...nedpovídám,nevnímám......Bill mi ještě chvilku promlouvá do duše a cpe mi jídlo rovnou pod nos..Nezájem...Dál ležím nehybně na posteli a je šechno ukradené.Teda..všechno ne,záleží mi na ní..Nevím čím to je,ale cítil sem k ní něco strašně zvláštního,měl jsem potřebu ji chránit,starat se o ni.Je tak bezbraná...Miluju ji..ano,vím to jistě.Něco takové sem ještě k nikomu necítil.Samotného mě to překvapilo.A teď,jestli se neprobere....všechno to zhoří,nic nebude....radši nemyslet.
--Já--
"Je v komatu"..Prostá věta a jak mi v uších zní,slyším ji pořád,neustále,tisíckrát,ba i milionkrát se mi opakuje..jako ozvěna.Mám strach..i když.Žiju vůbec?Cítím se jako v jiném světě,všude taková teskná samota,ticho,prázdnota.....To ticho mě děsí.Chci vidět Toma.Věřím že on mě taky.
Najednou cítím jak mě někdo vezme za ruku,cítím to teplo lidského těla,které tak příjemně hřeje.Hladí mě,nemluví,všude zasë to ticho.
Něco mokrého mi spadlo na ruku.Slza..někdo vdle mě pláče.Pláče kvuli mě a já mu nemůžu říct že vím že sedí vedle mě,cítím ho a vnímám.Jak ráda bych pohladila tu ruku co mě láskyplně drží a dává mi sílu....
Zase ty kroky..bouchnutí dveří.."Asi byste měla jít domů,paní Bendová.Odpočiňte si,nemá cenu tady sedět.Kdybi Patricie probrala,dáme vám vědět..ale..ehm.zatím nepozorujeme nic nového."Slyším hlasy jako z jiného světa.Tolik vzdálené.Ano,je to máma,maminka moje...Má o mě strach,je hezké vidět,že někomu na vás záleží....Mami,já přece žiju.
--Tom--
Dnes se mi zdál sen,byl jsem s ní,s Paty.Říkala ať se nebojím..Bylo to zvláštní,jako by to nebyla ona.Byla jako víla,stejně lehká a křehká.Jakoby vůbec nežila....
Jdu za ní do nemocnice,musím ji znova vidět.Někdy si říkám jestli to má ještě ...ale na co to vůbec myslím,jasně že to má cenu.Nezapomenu na člověka,kterého mám tolik rád,jen kvuli blbému komatu.I když už je to měsíc.Taková doba....
"Dobrý den,tady někde má ležet Patricie Bendová.je v komatu..."(Už jenom to slovo mě děsí.A skutešnost je mnohokrát horš)Jedna ochotná sestřička mi řekne číslo pokoje,kde Pat leží.A já s eza číslem vidám.Chvilku bloudím,jsem hrozně unavený.Před týdnem jsem skoro nespal,jen jsem tak ležel a uplně se vypnul od okolního světa.Včera se mi podaři usnout a taky snad i na chvilku zapomenout..¨
Vstoupím do pokoje a to co vidím.....Ne,nemůžu jít blíž.Tak nehybně tam leží.Je bílá jako by už vůbec nebyla mezi živími..ne,nemůžu ji takhle vidět.¨
--Já--
Někdo přišel do pokoje,slyším kroky a...Zastavil se...............................................................................................
Pokračování příště
autor:RoCK-DeViL
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama